Vytisknout
Zobrazeno: 23582

Přeloženo 10/2008, aktualizováno 11/2009. Na základě praxe Silvia urychlila některé kroky a přidala otázky týkající se zatáčení a dalších detailů metodiky.


Jedna z nejčastějších otázek, které dostávám: jak jsi zvládla ty skvěle rychlé sbíhané zóny?

Svým způsobem je to velmi snadné, ale vyžaduje to množství času a opakování, takže to není metoda, kterou bych poradila každému. Jako každá metoda, má své výhody a nevýhody – nejjasnější výhodou je to, že je to nejrychlejší způsob, jak udělat zóny a nevýhodou, že dopracovat se k nim vyžaduje delší čas než u široce používaných metod jako je 2on2off (poznámka pro aginováčky – zastavovaná metoda s předníma nohama na zemi a zadníma na zóně). Také u většiny mých studentů používáme 2on2off, protože ne mnoho studentů je připraveno vynaložit tolik úsilí, aby sbíhané zóny měli.

Sbíhat zóny jsem se rozhodla zkusit s La, protože jsem nebyla spokojena s provedením zón u Lo. (Poznámka: psi o, kterých se mluví: La *1997 a Lo *2001 jsou Silviini pyrenejští ovčáci, Bu *2006 a Bi *2008 jsou border collie). Takže jsem přemýšlela, když dokážu naučit psa náběh do slalomu, sedni nebo lehni… Proč bych ho nedokázala naučit sbíhat zóny? Nemohla jsem najít žádný argument proč ne, jen jsem potřebovala promyslet, jak nechat psa uspět a pak provést dostatek úspěšných opakování… A jak nechat psa uspět? No, nejzřejmější důvod, proč psi skáčou zóny, je to, že je to nejrychlejší a nejsnadnější překonání vzhledem k úhlu sestupné části kladiny. Právě tak jako psi neskáčou na horizontální části kladiny, nemají důvod skákat, pokud tu sestupnou část položíte na zem...

A to je přesně to, co jsem udělala.

Krok 1
Položila jsem na zem prkno a nechala misku s jídlem asi 5m od konce prkna, přidržela jsem štěně La před prknem a pak ji nechala přeběhnout prkno k misce. V této fázi nemá pes žádný důvod skákat a měl by 100% jen běžet,  clickerem klikáte za běh na konci prkna a necháte mu tu odměnu, kterou má 5m od prkna, takže nemusí zpomalovat, aby dostal odměnu, stále běží plnou rychlostí. Vaším cílem v této fázi by mělo být přimět psa běhat plnou rychlostí po prkně s hlavou směřovanou vpřed, aniž by kontroloval, kde jste.
Odstranění problémů:
V této fázi byste se neměli setkat s žádným problémem, výjimkou mohou být psi, kteří jsou přeučováni: tito psi se mohou rozhodnout skákat, protože jsou zmateni a nevědí, co přesně od nich očekáváte. Začněte s těmito psy běhat k misce/hračce jen na zemi a pak použijte prkno, které vypadá naprosto odlišně od částí na kladině, zkuste použít prkno velmi úzké nebo široké, tak aby psovi vůbec nepřipomínalo kladinu. A dále příliš tlusté prkno vytvoří výškový rozdíl od země, takže zvláště pro štěňata a malé psy použijte prkno velmi tenké! Pro psa, který běží v této fázi po prkně, by to mělo být stejné, jako když běží po zemi.

Krok 2
Po cca 5 lekcích běhání po prkně (možná že déle pro psy, kteří jsou přeučováni) položte prkno na velmi nízký předmět tak, aby vznikl trochu úhel. V této fázi pes běhá po prkně jedním směrem (zhora dolů), ideální je, když má při vběhnutí na prkno dobrou rychlost (třeba pošlete psa nejprve, aby něco oběhnul dostatečně daleko od prkna), pak na prkno vyskočí a běží po něm dolů. Klikejte na to, že běží na konci prkna a stále nechte psa, ať si vezme odměnu cca 5m za prknem.

Odstranění problémů:
- Pokud pes neběží plnou rychlostí ke statickému předmětu, zkuste ho zrychlit tak, že budete spolu závodit k hračce nebo psa můžete odstartovat hozením hračky, aby si jí chytil a pak ho déle a déle přidržovat, než ho necháte za hračkou vyběhnout, tím docílíte, že vlastně běhá ke statickému předmětu. Stále s ním můžete běhat nebo zůstat vzadu nebo přivolávat zepředu, nebo nejlépe střídat všechny způsoby.
- Ať stojíte kdekoli, ujistěte se, že váš pes má hlavu dopředu, pokud kouká zpět na vás, nemůže běžet plnou rychlostí.

Krok 3
Když v 99% sbíhá až dolů úhlem tři nebo čtyři lekce, zvětšujte postupně úhel prkna a výšku předmětu, o který je opřeno (přidáte více knížek nebo cihel) – pokaždé tak o 5cm max. o 10cm. Pokaždé, když to uděláte, vzroste procento pokusů, kdy pes zónu skočí, pokud to bude více jak 30% pokusů, okamžitě to usnadněte a výšku snižte. Pokud pes skočí, ignorujte to, nebo řekněte neutrální "ups" a pokus opakujte. Pokud skočí 3x za sebou, na další pokus snižte výšku. V této fázi nechceme v žádném případě velké procento odskoků. Jakmile procento neúspěšných pokusů se sníží pod 1%, vydržte na této výšce pár dní a pak pokračujte na vyšší výšku. Takto pokračujte, až se dostanete na stejný úhel, jako má kladina.

Když je horní konec prkna příliš vysoko, aby na něj pes pohodlně vyskočil, položte prkno na takový předmět, na kterém se pes bude schopen otočit a sbíhat dolů. Je opravdu důležité, aby se mohl otočit snadno, takže již vybíhá s dobrou rychlostí a plné rychlosti dosáhne na konci prkna. Další možnost je použít něco uzkého, ale dostatečně dlouhého, abyste byli schopni psa přidržet na konci a pak se dostal do dobré rychlosti než na prkno vběhne (u Bu jsem použila lavici přikrytou kobercem, aby se neklouzala a pak jsem podkládala lavici, abych jí dostala výš). Můžete samozřejmě použít sníženou kladinu místo prkna, ale opět – budete se muset již nyní vypořádat s problémem směřování psa vpřed. Dávám přednost zůstat ještě u prkna, protože zabere méně místa a to znamená méně běhání pro psa a mohu udělat více opakování.

Odstranění problémů:
Neopakujte skákání. Pokud pes seskočí třikrát za sebou, neváhejte jít s výškou dolů. Neúspěšný pokus čas od času ničemu neublíží, umožní psovi uvědomit si rozdíl, ale vaše procento úspěšnosti by nemělo být nikdy nižší než 70%.
 
Krok 4
Když se dostanete na 99% úspěšnosti sbíhaní po prkně na úhlu, jako má normální kladina, pokračujte na kladině. Aby to vypadalo jako na vašem prkně, vysaďte psa na horní konec sestupné části kladiny, přidržte ho a pak společně vyběhněte k misce s jídlem umístěné 5m za koncem kladiny (a ujistěte se, že pes ví, že tam je). Pak posunujte psa dále a dále na kladině. Po jedné až dvou lekcích dokáže většina psl běhat celou kladinu. Nezapomeňte měnit svoji pozici (vepředu-vzdadu, blízko-daleko, nalevo-napravo…).

Odstranění problémů:
Pro většinu psů je tato fáze snadná. Můžete očekávat více problémů, když
1. psa přeučujete
Pokud psa na sbíhané zóny přeučujete, měli byste přerušit nácvik kladiny starou metodou minimálně měsíc nebo dva před tím, než přejdete se sbíhanými zónami z prkna na normální kladinu. Snažte se, aby chování bylo stejné jako na prkně, možná použijte i sestupnou část kladiny na několik kroků při nácviku práce na prkně, aby se pes nevracel ke starému způsobu překonávání kladiny.
2. váš pes je plachý a bázlivý a může mít z kladiny strach
S tímto problémem se normálně nesetkáte, protože jste udělali tolik práce na prkně, že na pohyb na vysoké a úzké věci by měl být pes naprosto zvyklý.  S některými psy však problém být může a procento skoků může narůst, protože se pes bude snažit seskočit z této věci. Jen pokračujte v tréninku, dokud se pes nebude cítit na kladině pohodlněji, ale i později se můžete setkat s problémy u nové odlišné kladiny. Jako u všeho jiného s tímto typem psů, trpělivost je klíčem k úspěchu.
3. váš pes je tak posedlý agility, že v prostředí agility nepřemýšlí
Vemte kladinu mimo prostředí agility a cvičte tam tak dlouho, až nad kladinou nebude muset přemýšlet.

Krok 5
Když dosáhnete 99% úspěšnosti sbíhání zón na normální kladině s miskou/hračkou umístěnou 5m od kladiny bez ohledu na vaši pozici, zkuste použít jiné způsoby, jak zaměřit vašeho psa běžet dopředu. Pro Bu (pozn. Silviina border collie) to byl tunel: nejprve na místě misky, poté za jednou skočkou, pak za dvěma, třemi, čtyřmi… a ne nutně v přímém směru. S La jsem pokračovala v používání misky dál a dál od kladiny (za jednou skočkou, dvěma, třemi, čtyřmi… a ne nutně v přímém směru). Pokud máte místo, můžete to dělat už když běháte na nízkém prkně: takto jsem to dělala s Bu a neměla jsem žádný problém přejít ze statické odměny na házení hračky.

Odstranění problémů:
Stejně jako na jakémkoli jiném místě na parkuru by měl pes vždy směřovat dopředu, dokud se mu neřekne něco jiného. V rychlosti, v jaké váš pes sbíhá z kladiny, je zvláště důležité, aby dával pozor, když na něj zavoláte, jinak můžete mít problém se změnou směru za kladinou. Pokud takový problém máte, vyřešte ho nejprve na jiné překážce, když to zvládnete, stočení psa za kladinou nebude těžší než situace za rovným tunelem. Pokud chcete nacvičit ještě těsnější otočky, čtěte dále.

Poznámka:

Výše uvedené kroky jsem popsala, abyste získali představu o postupu. Měli byste uzpůsobit svůj trénink podle psa, se kterým cvičíte a použijte cokoli, co vám nejlépe funguje. Příklad vám mohu dát na svých třech psech: abych u psa získala plnou rychlost běhu, používala jsem u La misku s jídlem, tunel u Bu a hračku u Bi. S La jsem trénovala většinou tak, že jsem seděla 5 metrů za prknem, posílala jí nahoru a klikala, když sbíhala dolů. U Bu a Bi bylo pro mě snadnější sledovat, co dělají jejich nohy, zezadu, proto jsem většinou zůstávala  za nimi. A ano, u každého nového psa to pro mě bylo na začátku obtížné, být při sledování pohybu dostatečně rychlá, abych ho mohla správně označit, ale bylo to postupem času snadnější. Je taky dobré, když si můžete nějaké tréninky nahrát a prohlédnout zpomaleně, to mi pomohlo ohromně. Nebojte se, pokud někdy kliknete na to, co nechcete, to se stává každému a neznamená to konec světa.

Poznámka 2:

Hlavní věc, kterou bych změnila u výše uvedeného článku dnes dva roky od doby, kdy jsem sepsala původní verzi, je délka času, kterou doporučuji setrvat na určité výšce. Dříve jsem zvedala opravdu pomalu, ale pak zjistila, že lidé, kteří poněkud pospíchali a vynechávali některé kroky v postupu, se dostali ke stejným výsledkům, takže si nejsem již jistá, zda tato metoda zabere opravdu více času než zvládnout dobrou zastavovanou 2on2off… Se psy, kteří rozumí klikání opravdu dobře a již se s nimi pracovalo s klikrem na naučení několika triků na používání předních a zadních noh, s nimi jsou pokroky velmi rychlé. Jsem si jistá, že se můžete dostat na finální výšku na 2 týdny. To neznamená, že byste s nimi měli postupovat takto rychle, znamená to, že máte dobře sledovat svého psa a dělat tolik opakování, kolik je potřeba, aby pochopil, na co klikáte a aby byl tomu schopen přizpůsobit svůj krok.

OK, takže tady je nová sekce o otočkách. Je to částečně na základě mých zkušeností s Bi, protože je to první pes, u kterého se soustředím na zatáčení za kladinou, zkrátka protože jsem dříve nikdy neměla pocit, že by s tím měla La problém. Bu je v tomto směru jiná a další důvod je, že tento rok všichni rozhodčí ve Slovinsku (až na dvě výjimky) začali válku proti sbíhaným zónám.

Takže trénink zatáčení se zdá jako nová zajímavá výzva. Pro každého, kdo mi píše a ptá se, zda má trénovat nyní také zatáčení: záleží na tom, co máte a co chcete.

Například u La neplánuju dělat nic, protože její otočky jsou prostě dobré. Oblouky Bu jsou větší, ale nevadilo by mi to, kdyby tolik nezávisely na mém časování. Jsou perfektní, když je perfektní mé časování, ale když zavolám příliš brzy, zkrátí krok tolik, že nejde na zónu níže a nedá tam další krok, takže ta zóna je ošklivá. A když zavolám pozdě, už ji neotočím, protože je to o tom, jaká je, je perfekcionista, pokud nemá dostatek informací včas, nesnaží se věci korigovat, prostě to vzdá a udělá to, co plánovala nebo běhá okolo dokola… To je důvod, proč jsem s ní začala otočky trénovat.

Obecně psi, kteří dělají zónu předníma nohama, se točí lépe než ti, kteří ji dělají zadníma. To znamená, že u většiny psů, kteří ji dělají předníma nohama, není další trénink potřeba, pokud na ně zavoláte, když jdou přední nohy na zónu, oni dokážou provést všechny nutné změny velmi rychle v okamžiku, když jdou dolů zadní nohy. Na druhou stranu, když zavoláte těsně před zónou na psa, který ji dělá zadníma nohama, nemůže nic dělat, než začne zatáčet, dopadne předníma nohama většinou hodně dopředu a daleko za kladinu. U těchto psů jsou oblouky širší, ale znova – je to vaše osobní rozhodnutí, jestli jsou pro vás příliš velké nebo ne. Jak jsem řekla, otočky, jaké dělá Bu za kladinou by mi nevadily, pokud by byly poněkud větší, vadí mi, protože moje časování musí být tak dobré, abych psa nasměrovala na správnou překážku nebo se vyhnula špatné zóně. U Bi nečekám moc problémů, protože není perfekcionista jako Bu a většinou dělá zóny přední nohou, takže můj hlavní důvod, proč jsem se rozhodla s ní trénovat otočky, je, že jsem neměla nic lepšího na práci (protože její zóny v přímém směru byly 99% ode dne, kdy přišla na princip zón na prkně ležícím na zemi) a také ráda experimentuji, takže …

Udělala jsem v podstatě jen to, že jsem jednoduše umístila skočku, za kterou byla její hračka, poněkud doleva/doprava – samozřejmě postupně. – Na začátku to nebyl problém, ale jak se dalo čekat, její zóny se zhoršily, když se skočka dávala více a více ke straně. Nakonec jsme se dohodli, že to není to, jak děláme zóny a další úhly šly opravdu pěkně, nejprve jsem posunula skočku dále doleva/doprava a pak ji otáčela kolmo ke kladině a nakonec jí přenesla blíže. Nějak takto:

(jak to shrnula Daisy Peel)

Už neskákala, ale její poslední krok se dostával více ke straně a také poněkud výše, abych toto schéma zastavila, dala jsem na konec prkna k jedné straně kolík, abych jí označila, kde může začít točit. Pochopila to okamžitě a ten kolík mi moc pomohl při dalším posunování skočky. Otáčela jsem se skočkou, až jsem jí měla paralelně s prknem a pak jí posunula dál a dál dozadu. To trochu ovlivnilo její rychlost na prkně, ale zóny byly většinou dobré. Celý proces můžete vidět na tomto videu.

Stále na tom pracujeme, takže napíšu více, až uvidím konečný výsledek. Plán je mít kolík menší a menší (tam nečekám žádný problém) a naučit jí chápat rozdíl mezi dvěma způsoby vedení a povely (běžím +“go go“ x zůstávám vzda + „left/right“), které říkám již nahoře na začátku prkna.

To, co se mi jeví nejnáročnější, je udržet rychlost na prkně, když ví, že se za ním bude zatáčet. Jak můžete vidět na zpomaleném videu, je schopna dělat zónu bez zkrácení kroku a já za tyto pokusy dávám zvýšenou odměnu (jackpot). Nicméně si spočítala, že může splnit moje kritéria, když zkrátí krok (a proto zpomalí) více, než bych si přála, takže ještě na tom musíme popracovat. Dám sem pak aktuální informaci.

A abych odpověděla na otázky o otočkách, které jsem doteď dostala:

Proč používáš left/right a cik/cap na kladině? Moji kamarádi používají cik a cap pro jakoukoli těsnou otočku.
Protože cik a cap znamená běž rovně k nejbližšímu předmětu a otoč se kolem něho. Když to řeknu na kladině, můj pes poběží rovně dopředu k první skočce a otočí se kolem ní. Left/right znamená budeme dole hned zatáčet. Pokud  používáte cik&cap pro otočky na zemi a pro otočení okolo něčeho, používáte stejný povel na dvě různé věci a to není k psovi fér, čekat od něj, že bude vědět, kdy co chcete. Nemohu pomoci, pokud tvoji přátele špatně porozuměli mému cik&cap – pokud by se zeptali, moje odpověď by byla – to není cik/cap.

V jaké stadiu seznámíš s otočkami psa, který právě začal se sbíhanými zónami?
Ihned, jakmile 1) pes běží krásně rovně po prkně dolů a 2) konec prkna již vytváří se zemí viditelný úhel. Můžete kouknout na jaké výšce jsem začala zatáčet s Bu na tomto videu.

A nyní něco z korespondence s lidmi, kteří tuto metodu začínají používat, nebo si myslí, že ji začínají používat nebo se na metodu ptají. Takže nějaké rychlé odpovědi na časté otázky na mé sbíhané zóny:
 
Jak řídíš psa v obtížných sekvencích po sbíhané zóně?
Stejně jako v jakékoli jiné sekvenci, která není na začátku parkuru, a proto nedovoluje výhodu vedení zepředu. Jen proto, že je snadnější vést psa zepředu, není přeci naším cílem psa zpomalit tak, abychom byli před ním celou dobu, že ano. Jo, tak jako nezastavuji psa za rovným tunelem, nezastavuji psa za kladinou a ještě dokážu směřovat psa za ní. Pokud ne, neznamená to, že je něco špatně s metodou sbíhaných zón, ale je něco špatně s mým vedením psa za překážkou nebo s přípravou psa reagovat na toto vedení. Takže ano, vedení v obtížné sekvenci, pokud tam pes přiběhne v plné rychlosti je obtížnější, než když předtím zastavil. Ale mým cílem není věci usnadňovat, ale dělat je co nejrychlejší a nejplynulejší, jak to jen jde. Snadné je pro mě nudné, mám ráda tréninkové výzvy.

Jak spolehlivé jsou sbíhané zóny?
Někteří psi mají 100%, někteří ne – záleží na jednotlivém psu, tréninku – jako u každé metody, myslím, že …… La měla spolehlivost 100% 5let intenzivního závodění – pak najednou začala skákat – pouhých 10dní před MS v Basileji! Zkusila jsem to rychle napravit, ale vyvolala jsem jen konfikt a zhoršila to, takže její zóny byly v té době 50-50. Později jsme zjistili, že to bylo kvůli bolesti ramene a slevovala tak přední nohu… Chudák pes. Postupně jsme se dostali zpět na stará procenta.
S Bu jsem měla více problémů, protože se bála neznámých kladin a proto zpomalovala a její kroky se rozhodily a měla jsem problém nejprve na nových kladinách. Mám štěstí, že mohu během mých seminářů trénovat na mnoha různých kladinách, takže problém byl pěkně vyřešen dříve, než začala závodit, ale její rychlost na nových kladinách stejně není tak dobrá, jako na našich. 

 
Můj trenér mě nenechá trénovat sbíhané zóny a vždy říká, že na mistrovství světa viděl mnoho psů (vynechám jména) se sbíhanými zónami, kteří je netrefili.
Moje metoda sbíhaných zón je u psů, které jsme viděli doposud na MS, používána přesně u dvou psů – u moji La a u mudi Sja, kterou má Polona Bonac ze slovinského týmu, německý teriér Fita, kterého má Tjasa Gregoric ze slovinského týmu a chorvatský ovčák Gera od Michaly Mračka ze slovenského týmu (ano, jsou to dvě rozdílné země a ne, nemáme společné hranice). To jsou čtyři psi, za jejichž zóny se cítím zodpovědná. Znám také všechny psy, které jsi zmínila, a mohu tě ujistit, že oni netrénují žádný typ sbíhaných zón. Většina z těch, které jsi zmínila, mají zóny 2on2off, ale ti psi byli na MS brzy z této pozice vypuštěni a ostatní mají zóny typu „se štěstím štěstí nebo bez štěstí“, jak tomu říkám.

Takže si myslím, že tvůj trenér udělal závěr na základě kompletně mylných faktů. Pouze čtyři psi, které jsme viděli na MS, jsou s mými sbíhanými zónami: Sja (běžela na MS 2005 a 2007, vyhrála EO 2007 atd.) a La (běhá každý rok od roku 2003, kdy vyhrála poprvé) a Feta a Gera (poprvé na MS 2008). La a Sja  jsou také první psi trénovaní mojí metodikou. Dalších 100 a více psů, trénovaných touto metodikou je příliš mladých na MS.

Ráda bych použila tvoji metodiku u mého nového štěněte borderky, ale naši rozhodčí nejsou zvyklí posuzovat sbíhané zóny a bojím se, že nám budou mávány chyby i za správně provedené zóny.

O rozhodčí bych neměla strach. Je pravda, že je obtížné sledovat rychlé merle nožky, takže La je někdy (ale ne často) špatně posouzena, ale je VELMI snadné sledovat, kde jsou dlouhé bílé nohy borderky. Závodila jsem u mnoha rozhodčích z různých zemí a nikdy zóny mojí borderky neposoudili špatně. Když se podíváš na videa Bu nebo Bi, uvidíš, že je to opravdu dobře vidět, o tom není pochyb. Je velmi snadné špatně posoudit zóny, na kterých se pes plazí, ale pokud psi běží tak, jako je to u mé metody, ve stejné výšce, ve stejné rychlosti, není opravdu problém je vidět.

Jaký je tvůj názor na jiné metody sbíhaných zón?
Moc o nich nevím, abych na ně měla nějaký názor ani neznám jediného psa, trénovaného jednou z těchto metod, takže o tom nemohu říci nic.  Nikdy jsem nevěnovala čas tomu, aby je zkoumala, protože jsem šťastná za výsledky, které má metoda dává a nevidím žádný důvod to měnit. Stejné je to pro vás: pokud cokoli z těch jiných metod u vás funguje, měli byste se toho držet!

Jak dlouho trvá naučit psa sbíhané zóny tvojí metodou?
Záleží na psu. Jsem si jistá, že Bi by se mohla dostat na normální kladinu za méně než 2 týdny, ale zaměřila jsem se na jiné věci (otočky, moje pozice, změna ze statické odměny na házenou hračku). Změna výšky pro ní nebyl problém. Celý proces (včetně točení) mi trval 2 měsíce. Dejte si času více. Obecně platí, čím více pes rozumí klikru a čím lépe klikáte, tím snadnější a kratší je proces.

Záleží u metodiky na velikosti psa?
Ve stadiu učení ne. Otázka je jak velký myslitel je pes, jak rozumí klikru a jak dobří jste v klikání ve správný čas za správné věci... Pro psy s kratším krokem je snadnější přizpůsobit se různým dálkám kladin nebo přidat si krok, když je to potřeba pro dobrou otočku, psi s kratším krokem mají zkrátka více možností, ale musí chápat, co se po nich chce, takže říkám - v procesu učení není žádný rozdíl.

Mám pudla/teriéra/doplňte plemeno jaké chcete a pro ně přirozené poskakovat. Nemyslíš, že naučit toto plemeno sbíhané zóny, by bylo moc těžké?
Ne, není o to moc těžší než s jakýmkoli jiným plemenem, pokud je správná moje domněnka, že neposkakuje, když honí veverky. Pes, který běží v plné rychlosti neposkakuje a vše, co je potřebuješ, je toho psa opravdu rozběhnout. Moje borderka Bi taky hodně poskakuje, když chce, aby si s ní někdo hrál, ale samozřejmě neposkakuje, když potřebuje přeběhnout Bu a vzít si její míč.

Začala jsem se sbíhanými zónami na prkně s mým 14 týdenním štěnětem a chtěla bych se zeptat…
Proč proboha běháš s 14 týdenním štěnětem po prkně?? Je tolik důležitých věcí, které byste spolu měli dělat. 14 týdenní štěně ani nemůže doopravdy běžet! Nemá nohy! Takže já bych se nejprve zaměřila na jiné, důležitější věci a vrátila bych se na prkno za 3-4 měsíce. S Bi jsem začala v 5 měsících a to jen proto, že jsem měla v tu tobu výjimečnou příležitost mít více místa než normálně mám (zahrada versus můj malý byt). Není žádný jiný dobrý důvod začít dříve než v 6 měsících.

Je to tak snadné naučit psy běhat po prkně, aby dvěma packama trefili konec prkna a neskočili? 
Do značné míry ano. Psi si nicméně najdou různé způsoby, jak ta kritéria splnit. La například jednou přední nohou uprostřed zóny. Bu obvykle naběhne vysoko na zónu jednou přední nohou  a pak vykopne zadní nohy z dolní třetiny zóny. Její styl je rychlejší, ale nemůže točit za zónou tak těsně jako La, takže tomu musím věnovat nějaké tréninky.  A v současnosti si myslím, že je opravdu důležité jim ponechat otevřeno tolik možností, kolik jde, aby to bylo pro ně snadné ve všech situacích – a pak bude snadné to chování v těch situacích udržet.

Myslím si, že to, že jsem měla příliš přísná kritéria byl hlavní důvod, proč se jednou zóny u La pokazily. Je pro ni tak těžké dělat zóny stylem, kterým je dělá (samozřejmě díky mě, trvala jsem jen na přední noze, když jsme to trénovali), takže je tu a tam začala skákat. Na obrázcích níže můžete porovnat, jak těžší to je pro La udělat  zónu než pro Bu a Bi:

 

 
Jsi spokojená s menší rychlostí na začátku a pak přidáváš tuto složku nebo pracujuš s plnou rychlostí od začátku a pokud ano, jak jí dostaneš na krátkém prkně?
Snažím se dostat plnou rychlost od začátku. Pozdější přidání rychlosti mění situaci natolik, že budete prakticky trénovat kompletně nové chování a to nemá smysl. Nemám problém dostat plnou rychlost na 3m prkně. Pokud máte dost místa, můžete psa poslat skrz tunel nebo dělat cik/cap okolo bočnice, aby dostal plnou rychlost dříve, než vyběhne na prkno a necháte ho vyskočit na předmět, který drží prkno – samozřejmě dokud je ten předmět dost nízko, aby to umožňoval.

Začala jsem běhat se svým štěnětem po prkně na zemi, ale proti statickému předmětu neběží plnou rychlostí. Běží jen, když běžím s ním a hodím mu hračku.
Když začínám se štěnětem na prkně na zemi, obvykle mám dva lidi, každého na jednom konci (tedy 5m od konce), volají štěně z jedné strany na druhou (je to dobré také pro procvičování přivolání:). Pokud jsem sama, položím misku nebo hračku na druhou stranu, ale stále přidržuji štěně a čekám, až je připraveno a chce běžet a závodíme směrem k misce. Znovu naplním misku, přidržím štěně a znovu běžíme směrem k jiné misce, naplním ji a běžíme znovu zpět. Předpokládám, že jste jen nehybně stáli a proto štěně jen klusalo. Můžeš také hodit hračku, ale dělala bych jako lákadlo, když štěně ještě běží, protože je riziko, že se místo toho pes bude na tebe koukat a čekat na odměnu. Začínám odměňovat házení hračky po kliknutí na zóně, když je pes již dobře zaměřen na běh dopředu a není riziko, že na mě bude čekat nebo se na mě otáčet.

Můj pes má hlavu pěkně dopředu, jen když tam něco je. Když mám v ruce hračku a pak jí hodím, sleduje míček a netrefí zónu.
Měla bys cvičit více triků a naučit psa, že nedáváš hračku za to, že se na ni dívá, že jediný způsob, jak získat odměnu je nedívat se na ni, zkus zapřemýšlet, co udělat, aby se to povedlo.

Kde odměňuješ?
Musíš odměňovat tak, aby se pes, když je odměňován, na prkně nebrzdil, to znamená, že pokud máš něco na zemi, musíš to umístit dostatečně daleko nebo můžeš také házet hračku, ale vždy dopředu. Když jsem dostatečně vepředu, odměňuju z ruky (když ještě pracujeme na prkně). Jakmile začneme běhat normální kladinu, mám misku s potravou umístěnou dostatečně za kladinou, aby se pes zaměřil dopředu, i když jsem za ním. Později začnu pro tento účel využívat tunel a skočky nebo házím hračku poté, co kliknu.

Jak hodně a čím odměňuješ za požadované chování, které trénuješ?
Jak často je potřeba trénovat v tomto stádiu?
Sbíhané zóny není vůbec těžké udržet, nemusíte odměňovat více než v 20, 30%. Já osobně ráda odměňuji hodně, takže odměňuji tak v 50%. Jako odměnu používám to, co je největší odměnou pro mé psy, to znamená jídlo pro La, tunel pro Bu:-) a hračka pro Bi.

Naopak někteří lidé si myslí, že není potřeba moc trénovat, když je určité chování naučené. U La a Bu nikdy netrénuji zóny samostatně (jen v sekvencích) a jejich zóny jsou v pořádku, i když je netrénuji měsíce. Po pravdě Bu se zóny zlepšují, protože je vzrušenější a čím rychleji běží, tím lepší zóny má. La má problém, když je nabuzená příliš, ale to nesouvisí s tím, jak dlouho jsme kladinu netrénovali, ale s tím, kolik lidí ji sleduje :-)

Přepokládám, že začínáš se sníženým áčkem a kladinou ve stejné době. Nebo se zaměřuješ hlavně na kladinu?
Naše kladina se nedá snížit, takže jsme šli z prkna rovnou na normální kladinu. Předtím jsem příležitostně pracovala na sníženém áčku, ale vždy aspoň tak nízkém, jako bylo v té době prkno a pouze příležitostně, protože nízké áčko příliš láká k přelétání jeho špičky. Jakmile jsem byla spokojena s provedením kladiny, začínám používat normální áčko, ale nikdy to opravdu významně netrénuji, začala jsem ho používat v sekvencích a nikdy se u něj nesetkala s žádným problémem u žádného psa, který byl tímto způsobem připraven na kladině.

Říkáš tedy, že s áčkem začínáš pěkně na plné výšce?
Jo, začínám. Začínám s áčkem, aby jeho úhel byl poněkud větší než je úhel kladiny a během 10 opakování ho přesunu na plnou výšku. Všimla jsem si, že pokud jsou lidi příliš posedlí áčkem a pracují na nižším áčku příliš dlouho, pes nevidí důvod dělat nějaké kroky navíc na dolní části a přistane raději na zóně, ale to jde špatně, když áčko postavíte více šikmo. Jiný problém měla jedna kamarádka, naučila své psy sbíhat hodně dolů - když se dalo áčko nahoru, začali psi padat na ramena a začali seskakovat, aby se tomu vyhnuli, takže… Zjednodušte to a prostě běhejte, to bylo vyzkoušeno jako nejlepší řešení. Opravdu velmi zřídka za áčko odměňuji (pravděpodobně tehdy, když zapomenu, kam běžet dál:)

Co si myslíš o takovémto áčku? Vypadá to, že se chování z kladiny použilo docela dobře, ne?
Vypadá to příliš dobře. My jsme měli problémy pouze se psy, kteří zpočátku sbíhali až dolů a později si uvědomili, že to není pohodlné a začali skákat… To je důvod, proč vlastně nechci tolik přenášet chování z kladiny na áčko a používám i dva různé povely pro tyto dvě překážky. Pokud se podíváš na konec tohohle videa, je tam Bu na několika áčkách zpomaleně. Jak můžeš vidět, je na zóně hodně hodně nahoře. Ale je tam VŽDY, nikdy v životě zónu na áčku neminula. Všimla jsem si, že psi, kteří běží až dolů, jsou buď perfektní, nebo opravdu hrozní, tak dávám přednost stylu, který má Bu. Cokoli, co je níže než uprostřed zóny, je pro ně fyzicky velmi těžké. Takže.. Já opravdu netrénuji áčko systematicky, jednoduše ho zařadím do sekvencí a běžím, opravdu ho neodměňuji, ale opravila bych neprovedené zóny, pokud by se to stalo.

Používáš různé povely pro kladinu a pak pro áčko?
Ano, používám.

 
 

Bu a La ukazují různé styly provedení áčka. Dávám přednost stylu Bu, který je pro psa jednodušší a proto nikdy v životě zónu na áčku nepokazila. La ji čas od času netrefí, když je příliš vzrušená.
 
Můj pes má spolehlivé 2on2off zóny. Mám to přeučit?
Ne. Měla by ses vyhnout přeučování, jak nejvíce je to možné: čím více přeučování, tím více zmatený pes. Nicméně pokud nejsi spokojena s provedením 2on2off, můžeš přemýšlet nad přeučením. Jako každé přeučení, zabere to více času a úsilí, než když máš zcela neznalého psa a přímo na závodech řada zkušených psů problém se změnou chování, i když absolvovali všechny ty tréninky. Záleží na každém jednotlivém psovi, někteří nemají problém se změnou na nové chování, někteří mají problémů tolik, že se psovodi rozhodnou vrátit ke staré metodě, takže... Těžko říci. Dobrá věc je, že trénink sbíhaných zón nikdy opravdu nezruší staré chování, takže neriskuješ nic víc než nějaké tréninkové hodiny se svým psem navíc :-)

Proč jsi nepřeučila Lo na sbíhané zóny?
Lo byla tou, která mě donutila přemýšlet nad sbíhanými zónami, je to úžasný malý pes, který strašně rád běží, ale jak je napsáno ve standardu plemene:), má maximum „nervové energie“ a je pro ní velmi těžké být statická, a proto neměla nikdy ráda zastavování na zónách a to je místo, kde ztrácíme hodně času. Předpokládala jsem, že La to nebude mít ráda o nic více než Lo, takže jsem s ní začala hned od začátku na prkně, aniž jsem věděla, co z toho bude. Když jsem viděla, že metoda opravdu funguje a osvědčila se i na závodech, Lo bylo již 7 let. To není moc na pyrenejského ovčáka, ale její největší problém je, že se bojí výšek a nějak jsem nevěděla, jak trénovat sbíhané zóny, když jsem si byla vědoma problému, který by měla na otáčení na vyšším předmětu a ve svém bytě nemám možnost umístit opravdovou kladinu. A také, i když by běžela na nízkém prkně plnou rychlostí, nemyslím si, že by to udělala na plné výšce kladiny, obzvláště ne na té, kterou nezná, takže to ovlivnilo můj pohled. – Proto jsem se rozhodla do toho nejít, přeučovala jsem její zóny tolikrát, že jsem jí už nechtěla mást. Přeučení na sbíhané zóny je dlouhý proces a pro sedmiletého psa se zkušeností zastavovaných zón (a s občasným přeskakováním přes ně…), který se bojí výšek, to by nebyla nikdy dobrá volba. Jak jsem již zmínila, měli byste si to dvakrát rozmyslet, než se do toho pustíte.

Nemám k dispozici závodní kladinu, náš klub má kladinu jiné délky nebo výšky. Může to být důvodem, že můj pes mine zónu na závodech na normální kladině?
Myslím, že záleží na psovi a na tom, jak je dobrý ve změnách, které provede, aby se dostal na konec... Pokud jde o mé psy: jsem si jistá, že La a Bi by to zvládly dobře, ale Bu by jistě potřebovala minimálně příležitostný trénink na normální kladině. Obecné pravidlo bývá, čím kratší kroky pes dělá a čím lépe chápe, tím méně problémů mu to způsobí.  

Začal jsem trénovat na prkně, ale můj pes je ostýchavý a citlivý, něco jako tvoje Lo a úplně zpomalí, když konec prkna skočí a já řeknu „ne“.
Moje Lo je hrdina v porovnání s Bu… Zažila hodně traumat jako štěně, ale nikdy se nestáhla, jak popisuješ, Lo není vůbec taková. Když Lo cítí, že něco není úplně správně, začne být hlučnější a hysteričtější, ale nikdy se nestáhne, čím více je flustrovaná, tím více do toho dává energie. Co popisuješ, se hodí na Bu.
První věc, kterou bys měl udělat, je přestat říkat „ne“. Nevím, jak moc měkce to říkáš, ale používám jemné a skoro veselé „ups“ - nemělo by to znít jako „ne, nedělej to“, ale jako „to byl dobrý vtip, ale za ten nedostaneš odměnu“. NICMÉNĚ u extrémně jemného a citlivého psa jako je Bu, je i to příliš. Jediné, co jsem dělala, když zóna nebyla tak dobrá, jak jsem chtěla, poslala jsem jí okolo sebe zpět na prkno s veselým vzrušeným hlasem, ale bez klikání a bez odměny. Také když jsme začali s normální kladinou, ignorovala jsem skočení zóny, nezastavovala ji a pokračovala v sekvenci, tak abych se dostala znovu ke kladině a když to bylo v pořádku, šílela jsem, jak je úžasná. Srandovní u Bu je, že i když klikneš a odměníš, někdy ti neuvěří, že to udělala dost dobře a začne se tím trápit, takže se opravdu musíš chovat jako nejšťastnější osoba na světě a to tak 10minut, než ti uvěří. Nikdy jsem nebyla tak unavená, jako jsem po každém tréninku s ní, určitě mi u ní chybí ten přístup mojí La: „to je tvoje chyba, všichni víme, že jsem perfektní“. Pokud se tvůj pes trápí, ujisti se, abys mu pro to nedával žádný důvod.
Se psy jako Bu si nemůžeš dovolit příliš mnoho chyb+nemůžeš je označovat, a tak
1. neříkej nic, zůstaň šťastný a vesele ho pošli znovu
2. zvedej prkno pomaleji, než to děláš, centimetr po centimetru, pokud je to potřeba k tomu, aby pes uspěl
V této fázi by nicméně nemělo být moc seskoků, prkno by mělo být tak dole, aby bylo přirozené jen běžet. Pokud pozice nohou není perfektní, netrap se tím, odměňuj za vše, co není opravdový skok (tím myslím prodloužený krok na konci nebo vyšší krok). Na pozici noh budete pracovat později.

Měřila jsem svému psovi délku kroku a je okolo 1,2m, to znamená, že když bude sbíhat, někdy tu zónu mine. Napadá tě, co dělá Bu, aby to zvládla?
Přistupuješ k této metodě moc vědecky:)  Musíš být více filozof:)

V počáteční fázi tréninku se zaměřuji pouze na to, aby pes běhal plnou rychlostí, konstantní délkou kroku, žádné protažení kroku na konci nebo vyšší krok nebo cokoli jiného. Později, když už máš nějaký úhel, se zdá, že se psi rozhodují, jak udělat poslední krok na zóně, nějak po svém, já si myslím, že takto je to pro ně nejpohodlnější. Samozřejmě se tam občas nedostanou, tyto pokusy neodměňuješ a najednou po delší praxi se naučí, jak přizpůsobit krok, aby se tam dostali. Ale chce to čas, protože se musí naučit, jak se tam dostat bez ohledu na to, jakou mají rychlost na kladině, když se na kladinu dostávají z úhlu, z rovného náběhu atd. Je normální, že to tvůj pes nedělá po pár dnech práce na prkně!
Bu uzpůsobuje svůj krok v místě, kde se vodorovná část kladiny setkává se sestupnou částí, natáhne se tam, jak jen je to nutné, aby se dostala na zónu. Pouze na nových divných kladinách se někdy necítí pohodlně, aby se dost natáhla, v těchto případech nebude zóna tak pěkná. Každým dalším pokusem na této nové kladině je to lepší.

Co je vlastně přesně tvoje definice skoku? Například na tomto videu, odměnila bys všechny pokusy?
Ano, na tomto videu bych odměnila všechny pokusy, ale nadšeně bych odměňovala (jackpot odměna) pokusy, které jsou hodně nízko. Pro mě pes skáče, když je poslední krok vyšší nebo delší než jeho normální krok. Pak si nevyslouží žádnou odměnu. Ve všech dalších pokusech ano, pokud jste příliš nároční v umístění tlapek na zóně, ztratíte u psa rychlost a některé psy otrávíte, takže dávám přednost větší velkorysosti u odměn. Umístění tlapek se trénuje snadněji, pokud již máte nějaký úhel (je lépe vidět, kde je konec) a psi se to někam sami naučí, protože nadšeně odměňujete (jackpot odměna) ty nejlepší pokusy, aniž byste se na to od začátku nějak zaměřovali. 

Tyto dva obrázky vám pomohou všimnout si rozdílu mezi skokem a během:

 

Podívejte se zadní nohy Bi. Na první fotce skáče po hračce a obě zadní nohy se zvedají současně. Na druhé fotce běží, zadní nohy pracují odděleně a to je to, co byste také měli hledat při práci na prkně.

Odměňuji pouze doteky v dolní třetině zóny, je to tak správně, nebo jsem příliš náročná?
Já myslím, že je to příliš náročné. Pokud omezíš psa na tak malý prostor, omezíš své možnosti  a uděláš to velmi těžké, někdy dokonce nemožné bez zpomalení. Všechno co já požaduji, je packa v dolních dvou třetinách zóny a u Bu všechny možné variace, záleží na náběhu na kladinu a na tom, co je za kladinou. La se drží jednoho určitého způsobu provedení (přední noha na dolní třetině zóny) a je méně spolehlivá a na kladině pomalejší než Bu, takže být tebou, slevila bych trochu z požadavků. Čím je chování pro psa snadnější, tím snadněji se ti udržuje, protože jakmile to natrénuješ, nemusíš to tolik upevňovat.

Mám prkno ještě na zemi, ale protože nevidím tak dobře rozdíl mezi během a skákáním, jednoduše klikám na všechno v dolním dvou třetinách zóny. Je to v pořádku?
To opravdu ne, v počátečních fázích by ses měla zaměřit hlavně na běh ne skákání, takže je lepší klikat na oddělenou práci zadních noh. V tomto stadiu není správné od psa očekávat, že rozliší rozdíl mezi prknem, jeho koncem a zemí (a to je přesně to, o co nám jde!), takže bych klikala na cokoli, co není skok. Hlavně později, když běhá ve 100% pokusů a prkno začíná svírat úhel se zemí, pak bych věnovala pozornost pozici pacek a velkou odměnu (jackpot) bych dávala za nejnižší pozici a neodměňovala ty nejvyšší. Dokud konec prkna nevytváří úhel se zemí, není reálné od psa očekávat, že bude schopen poznat, kde je konec a co tam dělat.

Mám prkno stále na zemi, ale pes mi z konce pokaždé odskakuje.
Měla jsem podobný problém s Bi. Takže jsem nechala trénink sbíhaných zón a jen si hrála s míčem:-), házela jsem ho tak, aby přes prkno běžela, když ho honila. V pár prvních pokusech všechno skákala, ale pak se usadila a já dostala něco, na co jsem mohla klikat a nadšeně jí mohla odměňovat. Pokaždé jsem jí nechala míč, jinak bych přišla o její rychlost, ale nadšeně jsem si s ní hrála, když jsem viděla její zadní nohy pracovat odděleně. Po několika pokusech, kdy skákala, jsme se dostali na 99% úspěšných pokusů a po tomto tréninku si ta procenta držela i v dalších trénincích.

Jak psovi zabráníš, aby si vzal z misky odměnu, když ze zóny odskočí?
No, máš různé možnosti: 1. psa odvoláš od misky, 2.odměnu mu necháš, ale zajistíš, aby byla odměna mnohem větší, když seběhne až dolů a 3. máš u misky někoho, kdo ji dá pryč. U svých psů používám 1. anebo 2., většinou 2., zvláště u Bi. Vždycky dostane míček, ale pozná rozdíl: protože jsem klikla za dobrou zónu, nadšeně se vrátí a čeká, že si budeme více hrát. A když nekliknu, vezme si míček, pak ho vyplivne a zkouší znovu. Obzvláště u jemných a citlivých psů je vždy lepší odměňovat o něco více než o něco méně, jinak přijdete o rychlost a nadšení - ty nejdůležitější věci pro trénink sbíhaných zón!

Jak dlouhé prkno používáš? Bylo mi řečeno, že je nutné mít velikost, jako mají překážky, pokud chci trénovat sbíhané zóny.
U mé metody nepotřebuješ opravdovou překážku, stačí prkno. Bydlím v bytě, takže si nemůžu dovolit víc než to prkno:) Na délce nezáleží, spíš na tom, jakou dokáže pes vyvinout na prkně či před prknem rychlost, na čem nejvíc záleží - aby po prkně běžel plnou rychlostí. Mám prkno dlouhé asi jako 2/3 sestupné části kladiny a provedení se u mých psů neliší, když je tato část kladiny jiná. Oni vědí, jak mají uzpůsobit krok, aby jim vyšel ten poslední, nedrží se stejné krokové šablony na celé překážce.

Říkáš: „Nenuťte psa udělat zónu stride regulátorem dole, použijte jeden nahoře, aby se pes zamyslel nad svým krokem.“  Proč si myslíš, že je stride regulátor špatný? Proč si myslíš, že stride regulátor nahoře pomůže více než dole?
To si nemyslím, myslím, že nahoře pomáhá MÉNĚ a to je právě důvod, proč ho tam dám (POKUD bych ho dala, normálně ho vůbec NEPOUŽÍVÁM).  Finta je, že především nechci psovi stride regulátorem pomáhat. Pokud bych to dělala, používala bych vlastně „metodu stride regulátorů“, ale to já nedělám, využívám svoji metodu popsanou nahoře. Stride regulátory v ní nemají roli, nebo ji mají jen velmi malou. Ne, nemyslím si, že stride regulátory jsou špatné, je to v systému mého tréninku, všemožně se snažím vyhnout pomůckám, které je pak potřeba odbourávat. Proto se mi nelíbí stride regulátory, obruče, vodící lišty u slalomu – to neznamená, že je to špatné, ale já osobně to nemám ráda. Malý stride regulátor nahoře u kladiny je jediná věc, kterou bych někdy použila a byla použita u 1 psa ze 40, kteří trénují mojí metodou.

Kde mohu vidět nějaké video psů, kteří trénují tvojí metodou a jaké jsou jejich časy na kladině?
Tady je video 20 různých psů (10 large, 9 medium a 1 small) trénovaných mojí metodou, tady je nové tréninkové video s Bi na prkně, tady jsou starší s La, jak zatáčí za zónou, Bu sbíhající kladinu a áčko a další videa s La a Bu na kladině. Nejrychlejší kladina, kterou mám na videu, běžela Bu za 1,335s a La za 1,462s (měřeno od času, kdy se první packa dotkne kladiny, do místa, kdy jí poslední noha opustí). Většina psů, kteří trénují mojí metodou, mají 1,5 až 1,6s, maximum na kladině je 1,7s.
Tady sou odkazy na různé psy v různých fázích tréninku, kteří se cvičí nebo se přeučují mojí metodou pyrenejský ovčák Luka, pudl Chica, borderky BlueBoy a Solar (několik videí, je vidět celý proces), pyrenejský ovčák Vigo, pyrenejský ovčák Noun, borderka Bilbo, borderka Smitten,  borderka Gorgeous, borderka Klepto, borderka Rocket, borderka Gyp, kříženec Jimmy, mudi Pletyka, chorvatský ovčák Kaj, parson Skye, šeltie Riči, malinois Chelsea.