1.místo v jumpingu jednotlivců v takové konkurenci mezi slavnými jmény!!
K vítězství na EO2011 v Rakousku přidal Audi další vítězný běh!!
Ale pěkně popořádku...

Dějištěm největší evropské akce, které se účastnilo 744 závodníků, bylo městečko Tászár na jihu Maďarska u chorvatských hranic, které se na pár dní stalo středobodem mezinárodního agility. Do maďarských plání mezi lány kukuřice a slunečnice dorazili též Američané, Kanaďané, Argentinci, Brazilci, Japonci a závodníci z Venezuely.

Sjeli jsme se po vlastní ose ve čtvrtek, absolvovali jsme opravdu důkladnou veterinární prohlídku a krátký trénink na vyzkoušení překážek Smart99. Náš tým vedla Míša Bakrlíková, Martina Vaškebová a Petr Dostál, vypomáhal Honza Smoček, vše klapalo, bylo to fajn.

Pátek byl ve znamení běhů družstev, sobota běhů jednotlivců a vše je podřízeno snaze kvalifikovat se v těchto dnech do finálových běhů, které probíhají v neděli. Kvalifikační dny je EO továrna na běhy, na 4 plochách proběhnou ráno prohlídky parkúrů a pak se do večera běhá a generují se výsledky. Finále je opravdový svátek, má to diváckou kulisu i atmosféru, běží online přenos pro fanoušky doma.

1. místo v agility jednotlivců mezi tolika slavnými jmény. Laťku od titulu vítěze evropského poháru v jednotlivcích. Jsem rád, že nám to vyšlo. Jsem rád, že jsem byl součástí národního týmu.

EO je takové mistrovství Evropy pod otevřeným nebem otevřené mimoevropským zemím (letos s účastí Jižní Afriky, USA, Kanady, Japonska, Argentiny a Brazílie) a jen v large bylo 350 vybraných kousků, které prošly reprezentačním sítem svých zemí.

Najíždí se od čtvrtka, pátek je vyhrazen veterinární přejímce a tréninku jednotlivých zemí. Trénink je honosné slovo, k dispozici je 17minut na 32 lidí, není čas si nic projít a rozmyslet. Když situace není pod kontrolou, je tam stres, bloudění, srážky týmů, málo místa a je průšvih se na něčem zaseknout. Potřebuji pro Audiho více klidu. Trénink jsem vypustil a asistoval, zdržel jsem se tam a zaujal mě silový trénink španělských handlerů se spoustou signálů na protažení psů mezi bočnicemi odkudkoli kamkoli.

Starost o českou výpravu vzali na bedra Honza Smoček a Martina Vaškebová, zkušení praktici a třebaže závodili, vše klapalo. Díky kartičkám od Martiny každý věděl ve zmatku velkých závodů svůj časový plán. Honza řešil problémy (zvláště když Janě Zemkové zapsali o 9s horší čas, což by ji připravilo o 1.místo), stál fronty na výsledky.

V jumpingu jednotlivců od Gabi Steppan jsem se chytil, zdržel jsem se u dvojskoku a byl jsem pozadu na dalším out. Agility jednotlivců od Otto Frühwirtha se prostě povedl. Bylo to zvláštní, chvíli před tím přijeli Manychovi, naši oddíloví kamarádi a na plot roztáhli velký transparent s nápisem Agility Sultánci. Přišli se na nás podívat finští závodníci, chtěli vidět otce štěňat z Čech od Janity Leinonen a Tuulie Liuhto . V duchu jsem jen vybral jednu ze svých 4 možných variant vedení do páté překážky a prostě jsme se zvedli a udělali v této kulise přesně to, co bylo potřeba. Běh jsme mezi 339 psy vyhráli a kvalifikovali se do finále. (Výsledky zde)

Finále large posuzoval Steve Croxford a začalo se skluzem pod umělým osvětlením v silném dešti. Povrch dostával zabrat, halogeny se unavily, světlo vypadávalo. Objevovaly se nečekané věci i u týmů podávajících seriově skvělé výkony. Běžel jsem ve 22:30 jako předposlední. Zbyla mi polovina halogenů než měli první závodníci, chvílemi jsem Audiho jen tušil, střídala se temná a oslňující místa, ale my se s psíkem tušíme pravidelně. Vedl jsem po dráze, abych nic nekomplikoval a vedl v klidu. Zaběhli jsme druhý nejlepší čas, od titulu nás dělila spadlá laťka. Spekulace mysli „coby kdyby“ jsou vzrušující, ale věci jsou právě takové jaké jsou. Díky, že mě to dovedlo přes kvalifikaci až sem.

Nedělní běhy družstev jsem běžel v týmu Czech Large 4 s Katkou Terčovou s Čísitem a Ený, Radkou Wágnertovou se Zouím. Doběhli jsme vše, ale s chybami a to bylo málo.

Výsledky české výpravy – 6 medailí: Small: agility 1.místo Jana Zemková+Riči, 8.místo Lenka Hajduková+Mandy, finále 10.místo Renata Mandová+Alpinka, Medium: jumping 2.místo Martina Klimešová +Kiki, agility: 1.místo Martina Klimešová +Kiki, Large jumping 4.místo Tereza Králová+Nice, 7.místo Honza Smoček+Pipin, agility 1.místo my, finále 3.místo Honza Smoček+Pipin. Družstva 2.místo v součtech CzechMedium1 – Martina Klimešová+Kiki, Petra Hamšíková+Lara, Míša Motyčková+Eimi, Martina Vaškebová+Seban.

Jsem vděčný, že jsme s Audim udělali takový výsledek. Je to úžasná věc. Cesta k němu vedla díky lidem, kteří mi pomohli a věřili, že to k něčemu bude a nutili mě přemýšlet, jak věci změnit. Audi mě naučil trpělivosti a odolnosti. Užil jsem si v začátcích smích při plazení na startu či zmatků na trati, spoustu soudů, že je to příliš rychlé, nedá se to vodit zepředu, nedá se to vodit na těsno, že štěkání je špatné… Proplout čistě a v max.tempu parkur je zážitek a všechno, co se dá dělat, je pro to něco dělat.

Naše fotky jsou zde

Loni jsme se s Dejdym stali vicemistry republiky. Na letošní mistrovství jsem odjížděl s vědomím, že zázraky nejsou pravidelný úkaz. Ale sportovní štěstí mě opět dopřálo umístění, tentokrát ne v součtech, ale v jednotlivém běhu.

^{Autor fotky: Ivan Růžička}

Turi mistryní republiky. Hurá!!!
V zemi hrozily podzimní epidemiologické restrikce a "republika" byla jedna z velkých významných akcí, které se v této nejisté sezóně povedlo uspořádat. Kvalifikoval jsem se s Turi i Dreamem. Sobota byla nevlídně deštivá a na programu byly běhy družstev. Sestavili jsme družstvo, které se skládalo z Argeeho Evičky Neumannové, Keena Irči Kochové, já jsem měl v družstvu 2 psíky Turi a Dreama. Družstva byla složená kombinovaně z výškových kategorií ML a L. Byla zima. Déšť zatopil parkoviště, při vystupování z auta jsem potápěl holínky po lýtko do vody a přezouval se u parkuru. Běhalo se na umělé trávě, na parkuru mohelnického fotbalového stadionu se mi běhalo dobře. Družstevní běhy zaběhla Turi čistě. Družstvu se moc nedařilo, spát na místě jsem v autě nechtěl a odjet domů a už se nevrátil vypadalo jako dobrý nápad. Nicméně vstát i v neděli před 4.hodinou mě přesvědčila Irča Kochová, jel jsem s ní a vzal jsem s sebou jen Turi. 

Turi zaběhla nedělní jumping jednotlivců ML na 5.místě. Rozhodující běh agility je moderovaný a běhá se v opačném pořadí výsledků. Je to atraktivní pro diváky, napínavé do poslední chvíle a samozřejmě často pracují nervy. Člověk zažil ledacos a daří se to brát jako běžný běh, trať, pes, překážky. Vyšlo to, agility jsme vyhráli a stali se s Turi mistry republiky kategorie ML. Díky Turi!

Tento příběh by se dal nazvat „pódium se Silvií“ nebo třeba „jak jsme se téměř stali mistry republiky“. Spolu s „jak jsme málem vyhrály EO2011“ patří do skupiny mimořádných jednolaťkových příběhů, které docházejí zpětně. Vesmír jistě ví, co dělá a snažím se mu naslouchat.

Národní organizace slaví 20 let od založení a tak se stala nevídaná věc, MR probíhalo na stejném místě a na stejném povrchu jako před měsícem mistrovství světa. To jsem si užíval ve vestičce s nápisem Press. A letošní „republiku“ s Audim přímo na ploše arény. Umělá tráva byla skvělá a Audi, který je zvyklý po dopadu akcelerovat záběrem z předních noh, se pohyboval s lehkostí a předvídatelně a já v lehoučkých botách měl rychlý odpich a snadno se dostával do pozic.

Včetně veteránů startovalo téměř 300 týmů. Program byl také rozumný, v pátek se odběhalo mistrovství pro veterány a běh CACIAg, o víkendu běhy družstev a jednotlivců. CACIAg jsme předloni vyhráli, bral jsem to jako testovací běh a poladil jsem přípravu Audíka před během. Normální člověk by řekl - seberu se, rozehřeju psa a startuju. S Bajty to takhle třeba jde. S Audim máme své rituály. Dobu před výběhem mě natěšený Audi dotáhne za vodítko do haly, pokoukáme. Na přípravné skočce vypustíme přebytečnou energii a nadšení. Energii je třeba dobít, čas trávíme nakukováním do haly, příchody a odchody, až je to vše obyčejné a okoukané. Před během chytit provozní teplotu, na seřadišti na umělce být co nejkratší dobu a dělat vše proto, aby Audi koukal jen na mě. Daří se (ačkoli u CACIAgu máme na trati výrazného Mirka Voříška a Radka Hoštu), dává pac, ňuf, snaží si zasloužit odchod na parkúr.

Taktika do běhů byla jednoduchá, nic nekomplikovat, běžet si svoje, tak, aby Audi vše včas viděl, dodávat běhu klid a jistotu. CACIAg byl s chybou - brzy „čelo“ a Audi sklouzl z konce kladiny, ale i přes neochotné točení na dvojce nejrychlejší čas. Za áčkem netočím nad skočkou, ale raději na zemi a otevírám prostor, trať mi dovoluje nechat pracovat psa a půlku prochodit. Běh vyhrála výborným výkonem Eliška Panáčová s Nyx, druhá Martina Jírová s Bree před Silvií Trkman s Bu.

Závody mají skvělé obsazení, účastní se polské, italské, slovinské a slovenské týmy. Silvia běhá se 4 psy skvěle, uvolněně a v pohodě. U rozeskakovací skočky se občas potkáme, je to takové divné říkat před ní cik/tap, její vlastní povely.

Naše družstvo se jmenuje KoKoKoN podle počátků příjmení a jsme už takové tradiční družstvo. Jdu v týmu poslední. Nedaří se, v agility i jumpingu nás to chytne do diskvalifikace dříve, než se dostanu na trať. Povolí napětí ale i koncentrace, dělám chyby.

Běhy jednotlivců mi přijdou příjemné, sobotní jumping zvládneme s jednou zbrklou laťkou a potřebnou klikou po úvodní rozlítané pasáži, běh vyhrává Silvia Trkman s Bi před Carlem Magnolim s Didi a Olinou Edrovou s Tomem.  Přijde mi zpětně neuvěřitelné, že nebýt této laťky, šlo by o titul?! Nedělní agility je vzdušná trať, umožňuje Audimu nabrat rychlost a dělat, to co ho baví, běžet. Není to těžká trať, ale je tam série rychlých skoků a prudkých obratů, které je třeba vypracovat. Manévruji opatrně, snažím se nerušit. Prudký obrat za kladinou. Dobrý, vybíháme z parkúru, hlavy jsou nahoru na hodiny. Skvělý čas, díky Audi. Druhá Silvia s Bu a třetí s Bi. Stát s ní na stupních vítězů je mimořádné. Díky ní Audi točí, semináře, na které ji pozvala Bára Sajdoková, byly pro nás zásadní a z té doby zde na webu naleznete řadu jejích přeložených článků.

Mistrem republiky jednotlivců je ve small skvělá dvojka Aneta Slavíková a Berry, v medíkách Bára Sajdoková a Safča a v large Olina Edrová s Tomem.
Konkurence byla super, podívaná parádní, ale v očích vicemistrů bez trofeje - kteří sice nebyli nejlepší v porovnání se světovými top-teamy (vyhlašovaly se celkové součty a mistři), ale v "republice" jsou druzí nebo třetí mezi námi Čechy - je smutek. Chápu to. Zaslouží si cokoli na památku a fotku na podiu.

Moje fotky: https://picasaweb.google.com/114975798169093945550/MistrovstviRepubliky2012Liberec

Bomba!! S Audíkem jsme 2.vicemistři republiky v jednotlivcích.
Po nelehké kvalifikaci v průběhu 3 kvalifikačních závodů se mi podařilo na "republiku" nominovat Audiho i Bajty. Mistrovství republiky se běhalo v Liberci na umělé trávě. V jumpingu jednotlivců jsme to dali čistě s Audim i Bajty. Audík šel do finálového agility z ideálního 5.místa. Finálový běh je o nervech a o štěstí, nám to přálo. Díky. 

Foto 2015: Efka Svobodová

Družstva jsme běhali pod názvem Kokonoko s Irčou Kochovou a Evou Neumannovou jsem měl ve družstvu oba psíky. Bohužel Evě Šedou kulhal, takže na poslední chvíli jsme utvořili družstvo s Olgou Kwiecień z Polska.