Po pár týdnech ještě navážu na svůj článek o European Open. Řada dojmů je živých.

Je to zvláštní. Ve skříni mi visí reprezentační dres britského závodníka Shauna Younga a je tak nádherně britský. Dostal jsem ho výměnou za svoje tričko, o které mě požádal. Nikdy bych nevěřil, že to bude možné. Už jen proto, že náš dres je ekonomický, tričko barvy červené, netuším, jak se pere, čiší z něho sponzor a znaky země české třeba pohledat.

Finové byli skvělí, udělali úžasné výslekdy a výprava měla dva vedoucí týmu, chodili s malým megafonem a domů vezou pro národní organizaci zprávu, jak být ještě konkurenceschopnější - úkolem je zlepšit se v méně technických tratích, které jsou v kontinentální Evropě obvyklejší.

Shodou různých okolností neměla naše výprava pár dnů před začátkem závodů žádného team leadera. Řada lidí neměla ubytování. Výpravu nakonec vedli z politické krize zkušení závodníci Honza Smoček a Martina Vaškebová a organizačně to zvládli skvěle, i když sami závodili. Naši vlajku nosili improvizovaně na násadě od rýče a jistě nebyla služební, ale někoho ze závodníků. Češi se dokázali povzbuzovat, drželi při sobě a dokázali získat trofeje ve všech výškových kategoriích. Bylo to velmi příjemné a všechny ty detaily patří mezi nezapomenutelné okamžiky. Díky díky.